Syndrom vyhoření

Vyhoření je stav, kdy lidé velice intenzivně zaujetí určitým úkolem nebo ideou ztratili své nadšení. Vyhoření je důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním, očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností. Vyskytuje se především u profesí obsahujících práci s lidmi.

 

Projevy:

– člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně, duševně a tělesně unavený

– nemá chuť do práce a ani do života

– má pocity bezmoci a beznaděje

– vyhoření není důsledkem izolovaných, traumatizovaných zážitků, nýbrž se objevují jako plíživé psychické vyčerpání

 

Příznaky:

– snížení sebedůvěry

– únava a pokles výkonu

deprese a úzkost

– poruchy paměti a soustředění

– nespokojenost, neschopnost uvolnit se

– tělesné potíže (sexualita, trávicí trakt,…)

– tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol,…)

 

Fáze:

-vysoké ideály, nadšení v práci, potřeba angažovat se

0. fáze :stagnace – člověk pracuje co nejlépe, snaží se, ale i přesto má pocit, že jeho snaha není dobře a dostatečně ohodnocena

1.fáze : pocit, že nic nestíhá, jeho práce začíná ztrácet smysl a systém, je ve stresu

2.fáze : vyskytují se příznaky neurózy, spolu s pocitem, že stále musí něco dělat, ale výsledkem je chaotické jednání

3.fáze : pocit, že něco být uděláno musí a nahrazuje ho opačný pocit

 

Nevyhořte:

– rozmazlujte se

– naplánujte si zábavu na víkend

– myslete pozitivně

– smějte se

– odpočiňte si

– věnujte se zájmům