Syndrom vyhoření
Vyhoření je stav, kdy lidé velice intenzivně zaujetí určitým úkolem nebo ideou ztratili své nadšení. Vyhoření je důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním, očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností. Vyskytuje se především u profesí obsahujících práci s lidmi.
Projevy:
– člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně, duševně a tělesně unavený
– nemá chuť do práce a ani do života
– má pocity bezmoci a beznaděje
– vyhoření není důsledkem izolovaných, traumatizovaných zážitků, nýbrž se objevují jako plíživé psychické vyčerpání
Příznaky:
– únava a pokles výkonu
– deprese a úzkost
– poruchy paměti a soustředění
– nespokojenost, neschopnost uvolnit se
– tělesné potíže (sexualita, trávicí trakt,…)
– tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol,…)
Fáze:
-vysoké ideály, nadšení v práci, potřeba angažovat se
– 0. fáze :stagnace – člověk pracuje co nejlépe, snaží se, ale i přesto má pocit, že jeho snaha není dobře a dostatečně ohodnocena
– 1.fáze : pocit, že nic nestíhá, jeho práce začíná ztrácet smysl a systém, je ve stresu
– 2.fáze : vyskytují se příznaky neurózy, spolu s pocitem, že stále musí něco dělat, ale výsledkem je chaotické jednání
– 3.fáze : pocit, že něco být uděláno musí a nahrazuje ho opačný pocit
Nevyhořte:
– naplánujte si zábavu na víkend
– myslete pozitivně
– smějte se
– odpočiňte si
– věnujte se zájmům