Homosexualita

Téma, o kterém spousta lidí nechce hovořit, protože to nepovažují za „nenormální“ vlastnost člověka. Přitom vůbec nechápou, jak jim je nepříjemné, když o sobě slyší různé vtípky a to většinou ještě naprosto trapné. Spousta lidí postrádá empatii, které je zapotřebí, aby je pochopili . Každý člověk je originál, má jiné vlastnosti, ale pořád je to stejný člověk, jako heterosexuál, pořád má právo, žít život jako každý jiný. Nebo je snad lepší, aby se člověk tiše trápil, nepřipouštěl si, že se mu prostě líbí stejné pohlaví?

Na rovinu, každého člověka, který se přizná hrdě a nestydí se za svou orientaci obdivuji. Nikdo z nás si totiž nedokáže opravdu představit jak to mají těžké. Proto by jsme jim spíš měli být oporou, snažit se jim pomoci. Ne se pak divit, když nějaký kluk, nebo holka spáchá sebevraždu, protože v sobě měli zmatek kvůli své orientaci.

Jednou jsem se ptala dědy, proč mu vadí homosexuálové a on řekl, že to je proti přírodě. Nechala jsem ho být, ale uvnitř mě to neskutečně vřelo. A vlastně, pak je tu ta otázka, co je proti přírodě a co ne? Možná je to proti přírodě, ale každý si zaslouží lásku a porozumění a je jedno jaké je orientace.

Vždyť i heterosexuálovi se může někdy líbit stejné pohlaví a nikdo to tak nebere. Tak proč nemůžeme brát homosexuály, kteří si svou orientaci nevybrali, už se s ní narodili. A to,  že to někteří rodičové chtějí u svých děti změnit, je špatně. Myslí si, že když dotyčný půjde k psychiatrovi, psychologovi,  že ho z toho vytáhnou, vyléčí, ale toto nejde vyléčit. Není to nemoc jako chřipka, angína je to jen jejich orientací, kterou my musíme pochopit a nebo aspoň nekritizovat nevhodnými poznámkami na jejich účet.