Když se v republice zavedly poplatky v lékařství, tak kolem toho byl velký poprask. Na internetu se objevilo mnoho názorů. Diskuze, které poplatky kritizovaly, byly velmi ostré, ale k ničemu. Poplatky platí stále. (A dokonce se přemýšlí ještě o zvýšení těchto poplatků, protože lékaři stále bojkotují své finanční ohodnocení, ale zatím k žádnému zvýšení nedošlo.)
Nikdo z nás se nevyhne lékařské prohlídce. Ať už jsme nemocní (což se v tomto období stává velmi často) anebo potřebujeme na preventivní prohlídku či jdeme lékaři jen jako doprovod našeho dítěte a podobně.
Každopádně si téměř při každé návštěvě doktora musíme připravit nejen průkaz své pojišťovny, ale také peněženky a v ní minimálně třicet korun.
Ano, je pravdou, že se tvrdí, že preventivní prohlídka je zdarma. Ale každý člověk by měl svého obvodního lékaře navštívit aspoň dvakrát do roka, jenomže ta prevence, co je zdarma se vztahuje jen na jednu prohlídku ročně. Což znamená, že sice jednu prohlídku platit nemusíte, ale pokud poctivě dodržujete prohlídky, tak na tu druhou už si těch třicet korun nachystat musíte.
K čemu je to dobré?
Pomáhá to zaměstnavatelům, protože někteří lidé se báli práce a proto bylo pro ně lepší zajít si k doktorovi, aby mu napsal nemocenskou dovolenou a důvod, aby byl vysvětlen jako jakákoliv příčina z práce, kterou vykonává, jen aby ho nechal doma, což znamenalo, že zaměstnavatel musel platit člověka, který jeho firmě nevydělával, protože ležel doma v posteli. Po nemocenské dovolené takový člověk šel do práce na týden, možná na dva a pak se jeho bolístka vrátila a všechno jelo zase znova. Je pravdou, že u některých lidí mohly tyto poplatky předejít takovým vymýšleným onemocněním, ale pokud je člověk opravdu tak líný, tak obětuje i těch třicet korun.
Zase na druhou stranu, pokud se jde o člověka, kterému se takto vrací nemoc, aniž by si jí vymýšlel, tak přijde o značnou sumu. Protože nejen ztratí několikanásobek třiceti korun za všechny návštěvy, ale také dostává na nemocenské dovolené minimální mzdu. Takže takového člověka tyto poplatky jen budou trápit. Ale nikdy nemůžeme odhadnout, zda jde o takzvaného simulanta či ten člověk je opravdu nemocný. A nemůžeme lidi rozdělit jen podle našeho názoru, protože by mohl být velmi milný.
A další věcí je, že nikdo z nás nemůže říct, že doktora nikdy nepotřebuje. Takže lékaři ví, že jsou pro obyčejné lidi důležití a také toho někteří umí využít. (Píšu někteří, protože jsou takoví, co léčí lidi jen z povinnosti, aby dostali svou finanční odměnu, ale pak existují i takoví, co chtějí léčit, aby pomohli nemocným lidem, aniž by mysleli na peníze. Je jasné, že peníze všichni potřebujeme, protože se bez nich neobejdeme, ale zároveň peníze nemůžeme mít v prioritním žebříčku na prvním místě.) A ovšemže kdo nejčastěji stávkuje? Učitelé a doktoři, a právě proto, aby se jejich platy zvedly. Přestože bývají mnohdy ohodnoceni velmi dobře.
Je samozřejmostí, že lékaři dělají mnoho proto, abychom svůj život měli co nejdelší, ale zase každý máme svou práci a každý z nás se jí snaží vykonat co nejlépe. Na jednu stranu si doktoři tyto peníze zaslouží, ale na tu druhou nám nikdo v práci neplatí žádné extra poplatky, například za to, že přijdeme či podobně.
A co tím získáme? Tak maximálně, že mnoho lidí, co jsou třeba v tíživé finanční situaci, si rozmyslí, zdali půjdou k lékaři a investují třicet korun za prohlídku, potom další peníze za recept a v lékárně další příplatek za to, co vám doktor předepsal. A proto si lidé raději zajdou do lékárny, kde popíší svou nemoc paní lékárníci a ta jim poradí, které léky si mají koupit.
Přesto všechno si při téměř každé návštěvě lékaře vystojíte řadu, protože čekárnou jsou stále plny. A to je další důvod, proč dát přednost rychlé koupě léků v lékárně. Protože i když se objednáte, tak se nevyhnete čekání. A mnoho z nás nemá ani čas a obzvlášť náladu sedět v čekárně, když nám není nejlépe.
Je jasné a chvályhodné, že si někteří raději vyčkají řadu a nechají si poradit od odborníka. Každopádně se mnohdy vyplatí utratit třicet korun (což je v dnešní době, když jdete k doktoru třeba dvakrát ročně, tak je to částka naprosto zanedbatelná.) A my máme jistotu, jak to s vaším zdravotním stavem vypadá.
Ano, třicet korun nás dvakrát nebo třikrát do roka není až tak velká finanční zátěž, ale zdali by se tento poplatek měl ještě dále zvyšovat, tak by se mohlo stát, že lidé zvláště pak ti vážně nemocní, nebudou mít peníze na lékařské ošetření. A tak by doktoři mohli přijít o svou práci, protože jestli bude lékařské ošetření tak drahé, že si ho lidé nebudou moct dovolit, tak se lidé začnou raději léčit sami doma, vrátí se do doby, kdy na každou nemoc byla nějaké bylinka.
Ale samozřejmě poplatky zatím zůstávají na třiceti korunách.
