Éčka všude kolem nás – 1. část

Dnešní doba je velmi uspěchaná a jde to pozorovat na všem kolem nás. Například na éčkách v jídle. Potraviny se totiž přizpůsobili požadavkům – mohou se nakupovat do zásoby, dlouho vydrží, jsou levné, rychle se připraví a rychle sní. A přesně to je od těch dnešních vyžadovaná. Proto se nesmíme divit, že v dnešních levných potravinách nenajdeme nic moc zdravého.

Ať už to jsou polévky, které jsou za dvě minuty hotové, nebo pečivo, skoro ve všem najdeme nějaká éčka. Věděli jste, že třeba v běžném chlebu najdete přes 20 přidaných chemikálií? Jsou vynalézány stále a stále nové konzervační látky a barviva, které by nebyly tolik škodlivé pro naše zdraví, ale většina z těch látek je rakovinotvorných anebo ničí nějaký náš orgán, většinou játra.

Aditiva

A jak se ty všechny látky dohromady nazývají? Aditiva. To je souhrnný název pro všechny přidané látky, barviva, která obnovují barvu, i když by ji potravina už dávno měla ztratit, dále konzervanty, aby potravina vydržela co nejdéle, ke kterým patří i antioxidanty, které zabraňují kažení potraviny či oxidaci. Dále sem také patří emulgátory, které smíchají vodu s tukem, kypřící látky, které zvýší objem těsta, umělá sladidla – hlavně aspartam, což je největší zlo pro naše zdraví, najdeš ho hlavně ve všech light potravinách.

Průměrný Evropan za rok zkonzumuje 3 kila aditiv. Snad ani radši nechceš vědět, kolik jich zkonzumuje za rok průměrný Američan, že?

Další velkou nevýhodou aditiv je ta, že se jejich povolená denní dávka zkoumá na zvířatech – ale to pořád neznamená, že denní dávka je opravdu neškodná, protože už nikdo nikdy nezkoumal dlouhodobý účinek, a navíc je každá zkoumána zvlášť, takže můžou některé látky na sebe reagovat a udělat tak ještě větší paseku, než kdyby byly samotné. Hodně z těchto látek má navíc i účinky na psychiku, takže určitě hned máme důvod pro nějaké deviace.

Bohužel ani nikdo nezkoumal, jaký vliv mají látky na dětský organismus, který se teprve vyvíjí a je pro něj těžké tyto látky vstřebat. Nejenom, že látek díky tomu, že jsou ještě malí, vstřebají mnohem víc, než dospělý člověk, ale zároveň se jejich orgány, které se teprve vyvíjejí a zvětšují, musí potácet s tak velkou zátěží a zaníceností.

Byl udělán pokus, kdy se dětem snížily éčka a hned vymizelo několik problémů – děti netrpěly na žádné alergie, ekzémy, ani jiné zdravotní potíže. Naopak děti, které konzumovali hodně éček, na tyto problémy dost trpěly a navíc byly hyperaktivní.

Chléb a pečivo

Možná jste si mysleli, že do pečiva se žádná éčka nepřidávají, ale to, že není jejich složení tak lehce dostupné, neznamená, že tam nejsou. Právě naopak. Je jich tak až příliš, hlavně emulgátory, které pomáhají při zpracování těsta, potom fosfáty, které zvětšují či zmenšují póry, a barviva, které dodají rohlíkům či chlebu tu správnou barvu.

Smetana a jogurt

Tyto mléčné výrobky se normálně vyrábějí poměrně složitou cesta, a tak byla například smetana nahrazena tukem z levných palmových jader, do kterého je přidáno mnoho fosfátů a citrátů, které zajistí, že se tuk v kávě nesrazí.

Jogurt je vlastně mléko, které se zakysá bakteriemi Lactobacillus bulgarius a Streptococcus termophilus. To je vše, co by měl jogurt obsahovat, bohužel ale i zde najdeme mnoho fosfátů, citrátů, stabilizátorů, nebo i želatinu a škrob. Ale proč?

Mléko se zase vyrábí tak, že se z něj odstraňuje co nejvíce vody. Takže to, co kupujeme v obchodech, není mléko, ale kasein.

Sýry

Hlavně tavené sýry jsou plné na éčka a vůbec se je nevyplatí kupovat, když chcete žít zdravě. Vyrábějí se tak, že normální sýry se rozemelou, přidá se i k nim máslo, odstředěné mléko, poté aromatické soli, barviva. Poté se vše smíchá. Mňam! A tímhle cpeme malé děti, chudáci.

Margarín

Margarín si mnoho lidí plete s normálním máslem, ale to není to samé. Margarín je pouze levná náhražka másla. Lépe se roztírá, o což se postaraly emulgátory, dále v margarínu můžete najít přípravky proti prskání – když je dáte na pánev, nebudou prskat. Najdete zde ale i takové, které imitují hnědnutí a pěnění na pánvi, aby jste si mysleli, že to máslo opravdu je. Poté je zde tuna barviv a antioxidantů.

Džemy

Raději marmelády a džemy z obchodu nekupuj, pouze od lidí, kteří je vyrobili apod. Obsahují totiž ještě mnohem více chemie, než margarín. Ani nevíte, jak moc takový jeden džem může tělu ublížit.

Jelikož ovoce neroste po celý rok, je skladováno do obrovských zásob a ošetřeno chloridem draselným, který pomáhá k tomu, aby se ovoce nezkazilo a vy jste mohli v marmeládě cítit kousky ovoce – a tím pádem měli pocit, že to je hlavně z ovoce. Poté se přidává ovocná kaše, která je ošetřena siřičitanem a želatina. Nadále pak v džemu najdeme barviva, parfémy a mnoho dalšího.