Akutní hnisavá meningitida či úplně laicky řečeno zánět mozkových blan patří mezi závažné onemocnění centrálního nervového systému. Z 80 % bývá vyvoláno třemi nejznámějšími původci. Jedná se o pneumokoky, meningokoky a Hamenophilus influenze. Onemocnění může mít trvalé následky, či může v jeho důsledku dojít k úmrtí.
Dnes je lékařská věda na vysoké úrovni a tak se podaří většinu pacientů vyléčit bez trvalých následků. Dělí se na primární a sekundární formu. Dnes se podíváme na to, jaké má zánět mozkových blan příznaky. Ty jsou mnohokrát prvním ukazatelem toho, že v lidském těle není vše v pořádku.
Jaký je rozdíl mezi primární a sekundární formou?
Primární – infekce se dostává do dýchacích cest, kde se pomnoží a krví se dostává na meningy (mozkové blány).
Sekundární – vzniká přestupem infekce z okolí – např. zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida), zánětu bradavkového výběžku (mastoitida), při úraze hlavy, neurochirurgickém výkonu, či krevní cestou při zápalu plic.
Zánět mozkových blan příznaky
Dominujícím příznakem je bolest hlavy, dále pak teplota, někdy se objevuje zvracení a světloplachost. V těžkých případech může být i porucha vědomí. Mezi zánět mozkových blan příznaky se dále řadí bolesti hlavy s meningeálními – tuhnutí šíje s nemožností přitáhnout bradu k hrudní kosti. Vzrůstající teplota, někdy spojená se zvracením, světloplachostí. V těžkých případech se rozvíjí porucha vědomí, spojená se zpomalením srdeční akce a otokem mozku. Výjimkou nejsou epileptické záchvaty, postižení hlavových nervů aj.
U meningokokové a hemofilové meningitidy jsou pak přítomné na kůži petechie a sufúze. Průběh je poměrně rychlý 24-36 hodin. Mezi vedlejšími příznaky, které mohou doprovázet toto onemocnění, patří:
- myokarditida (zánět srdečního svalu)
- perikarditida (zánět osrdečníku)
- gangrény (odumření části tkáně)
- DIC (diseminovaná intravaskulární koagulopatie)
- pneumonie (zápal plic)
- dekubity (proleženiny)
