Bydlíte ve městě, kde máte prostor pro pěstování jen na balkoně nebo okenním parapetu? To vůbec nevadí! Bylinky pohodlně vypěstujete jak v bytě, tak i v rodinném domě, když chcete mít čerstvé bylinky v kuchyni stále při ruce bez odbíhání na zahradu.
Nejčastější chyby při pěstování bylinek v bytě
Pokoušeli jste se již svoje bylinky vypěstovat, ale nedočkali jste se velkého úspěchu? Možná děláte jednu z vůbec nejčastějších chyb.
Špatná zálivka
Domácí pěstování je trošku odlišné od toho venkovního. Bylinky mají v květináči kolem sebe jen omezené množství zeminy, která při pokojové teplotě rychleji vysychá. Zalévání by tedy mělo být časté, to však neznamená hojné! S takovým přístupem by Vám bylinky akorát uhnily. Zalévejte je tedy často, ale mírně.
Jediné bylinky, kterým občasné sucho nevadí, jsou ty středozemní. K těm patří například tymián, rozmarýn nebo levandule.
Bylinky není třeba přihnojovat, je však vhodné je jednou ročně přesadit. Volit byste měli směs substrátu a rašeliny spolu s kamínky, které budou tvořit jakousi drenážní vrstvu a odvedou přebytečnou vodu od kořínků.
Bez přístupu světla
Bylinky, stejně jako všechny ostatní rostliny, potřebují ke svému životu světlo. To je u nás, hlavně v zimních měsících, trošku problém, proto je umisťujte zásadně na okenní parapet. Pokud si navíc můžete zvolit světovou stranu, kde je parapet umístěný, volte jih nebo západ, aby měly bylinky slunce co nejvíce.
Chcete být stylový a souznět s přírodou? Osejte si dřevěné květináče, budou překypovat zelenými voňavými bylinkami, a ne slabé stonky s nažloutlými lístky.
Změny teplot
Bylinky Vám nejlépe porostou v prostředí o teplotě 15 – 20ºC. Většina z nás je pěstuje v kuchyni, kde okolní teplota během vaření, pečení, ale i žehlení stoupá i o několik stupňů. To by ale nebyl tak velký problém. Horší je pro bylinky kolísání teplot. Průvan nebo rapidní klesání teploty v místnosti dělá bylinkám zle.
Pokud Vám vydrží přes rok, déle než dva roky je neudržujte. Raději je vyhoďte a zasejte nové. Stárnutím slábne i jejich vůně, chuť a obsah živin.
Jaké bylinky si vypěstovat?
Majoránka je koření klasicky využívané v české kuchyni. Jakmile si vypěstujete svou čerstvou (kterou si můžete i nasušit do zásoby), zjistíte, že se sáčkem z obchodu se nedá vůbec srovnávat! Má i významné zdravotní účinky – příznivě působí při nachlazení a napomáhá k vykašlávání hlenů. Při bolestech hlavy si z lístků uvařte čaj a při bolestech zubů žvýkejte čerstvé lístky.
Bazalka je bylinka, která do Evropy přišla asi v 16. století z Indie. Do pokrmů se přidává až nakonec natrhaná na kousky, aby nezanikla její chuť a vůně. Typická je pro jídla zeleninová, těstovinová nebo s houbami. Ze zdravotního hlediska podporuje trávení, působí proti nadýmání, má protizánětlivé a desinfekční účinky, pomáhá proti stresu a nespavosti.
Koriandr je bylinka typická pro asijskou kuchyni. Používá se k dochucení zvěřiny, telecího i jiného masa, ryb, luštěnin, ale i polévek. Semena koriandru jsou velmi aromatická, nasládlá a po podrcení se přidávají do omáček, ale i sladkých jídel (typické je jejich přidávání do sušenek).
Řeřicha je velice nenáročná bylinka, která rychle klíčí a roste. Typické je její vyklíčení na vlhké vatě a použití zejména na začátku jara, kdy je napumpovaná vitamíny a živinami. Konzumuje se převážně za syrova, tzn. na pečivo, do pomazánek a salátů. Má mírně pikantní chuť.
Meduňka je hlavně bylinou léčivou – povzbuzuje i uklidňuje duševní stav, pomáhá při migréně a hojení ran, a listy se používají jako obklad při poštípání hmyzem. Krásně voní po citrusech a je vhodná do nápojů, ledového čaje, ale i dezertů nebo zmrzliny.
Tymián, jinými slovy mateřídouška, je bylinka, která je velmi aromatická a hodí se především k ochucení masa, ryb, kořenové zeleniny, ale i slaných koláčů, pizzy nebo těstovin. Podporuje trávení, má příznivý vliv na léčbu kašle a zahlenění.
Pažitka a petrželka jsou naše nejtypičtější bylinky, přičemž petržel hladkolistá je mnohem aromatičtější než kudrnka. Obě bylinky používejte hlavně v syrovém stavu, tepelným zpracováním se ničí železo a jiné cenné látky v nich obsažené. Do polévek a jiných teplých pokrmů je přidávejte nasekané až nakonec. Praktické je i jejich zamrazení – nasekejte je, uzavřete do malých pytlíčků (množství na jednu porci) a použijte dle potřeby.
Kopr je velmi oblíbený do omáček a polévek, dále pak při zavařování zeleniny. Je vhodný k zamrazení, sušení se ale vyvarujte, ztratí barvu a drolí se. Semena kopru jsou významným zdrojem železa.
