Novým trendem prakticky po celém světě je nyní nájezd na zdravý životní styl. V Americe se malinkými krůčky odchází od fastfoodů načichlých mastnotou a naopak přichází k nutričním terapeutům. Co to vlastně nutriční terapeut je?
Je to někdo, kdo by se neměl postarat o jednorázovou dietu, kterou shodíte 3 kg a následně je po ukončení naberete, nýbrž by vám měl váš jídelníček upravit tak, abyste podle něj byla schopna dodržovat režim už celý váš život. A věřte, že po vás nikdo nechce, abyste vůbec nehřešila (vždyť bez toho to ani nejde!). A tito terapeuti se v dnešní době dají najít prakticky všude a nechodí za nimi jen lidé se zdravotními obtížemi.
Do jedné z institucí starající se o zdravý životní styl jsem před časem zavítala i já sama. Tato konkrétní nese název Svět zdraví a dostala jsem jí doporučenou už od několika svých známých, které po dobu šesti až deseti měsíců docházely pravidelně po čtrnácti dnech na kontroly a konzultace a snažily se držet svého sestaveného jídelníčku. Nu, pomohlo to. Nejen, že se dozvěděly, jaké potraviny jíst a jaké nejíst, protože každému organismu vyhovuje něco jiného, co ten druhý třeba vůbec strávit nemůže, ale přesvědčily se, že i když si pár večerů zahřeší a nějaké to kilo jim vyskočí na váze, už ví, jak na to, aby ho shodily a zároveň předešly jojo efektům.
V první řadě musíte vědět, že opravdu chcete ta kila shodit. Bez toho k nutričnímu terapeutovi ani chodit nemusíte, protože (a to mi věřte, momentálně to pociťuji na vlastní kůži) budete podrobeni pravidelnému vážení a kontrolování a v neposlední řadě také velikému sebeovládání nevyplenit po práci/škole ledničku a nebrat si pořád „něco na chuť“. Také se nemůžete stydět za to, co jíte a za svůj celkový životní, protože aby vám váš terapeut dokázal pomoci to změnit, musí o vás vědět všechno (a neříkám, že já s tím neměla problémy prozradit opravdu všechno).
A tak jsem se opravdu odhodlala tam jít. Divný pocit mě doprovázel už od metra, protože jsem nevěděla, co mě čeká – jistě že pár pokusů o úbytek váhy proběhlo tak jako u každé z nás, ale nikdy se mi nepodařilo to udržet. A protože jsem si řekla dost, tak už jsem v zápětí seděla v krásné, čisté čekárně a nabízeli mi vodu, nebo čaj podporující spalování kalorií. V první řadě mě odvedli do místnosti, kde jsem si stoupla na váhu (ano, i to mě čekalo, myslím, že to není jenom moje noční můra).
Ta váha mi dokázala vypočítat nejen to, kolik vážím, ale jaký podíl tuků je v mém těle, kolik váží moje kostra, kolik vody v sobě mám a další údaje, které jsem si snad ani nechtěla číst. Protože to naše slavné BMI (Body Max Index) už není tak spolehlivé, jak se vždycky zdálo, existuje tato váha a kdokoliv, kdo jí vyzkoušel, musel uznat, že BMI vám jen objektivní pohled na vaší situaci. V neposlední řadě se také dozvíte, na kolik let se ve skutečnosti vaše tělo cítí. Co vám budu povídat, nad mými výsledky jsem jen kroutila hlavou.
Čekalo mě mé první sezení s nutriční terapeutkou a já dál nevěděla, co mě čeká. Zbytečně se bát, že vám bude někdo tlouct do hlavy, jak moc jste tlustá, nemusíte – od toho tu nejsou. Ba práva naopak, až mě překvapilo, jak jsou všichni milí a vstřícní.
Její první otázka zněla, proč jsem sem vůbec přišla, kolik chci shodit kilogramů a dále se seznamovala s mým dosavadním životem (a vážně, ještě jednou – chtěla vědět všechno). Chvíli jsme si na toto téma povídali a ona mně pak seznámila s tím, co by se mnou plánovala do budoucna, pokud budu chtít. A já po tom všem řekla, že budu. Bylo mi jasné, že to jednoduché nebude. Ale znáte ten pocit, že už nevíte, jak byste nějakou situaci řešili dál – no a já ten pocit měla.
Abych to zkrátila, mám za sebou tři sezení nutriční terapie, během kterých jsem teď nastartovala svou detoxikační dietu (viz. příští článek) s jídelníčkem, který jsem dostala od své terapeutky. Nastartovala jsem tím svůj šesti měsíční plán zhubnout až deset kilo (další věc, co vám řekne hned v rámci prvního sezení – kolik s vámi dokáže zhubnout a jak dlouho to bude trvat).
Jak už jsem řekla, není to jenom o shození kilogramů. Je to o tom, změnit svůj životní styl.
